Ročenka CES VŠEM
Konkurenční schopnost České republiky navazuje na předchozí tři v publikace vydané pod názvem Ročenka konkurenceschopnosti České republiky a je výstupem Centra ekonomických studií VŠEM ve spolupráci s Národní observatoří zaměstnanosti a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu. Publikace vzniká s podporou grantu MŠMT Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky 1M0524.
Konkurenční schopnost České republiky 2008–2009
Pojetí publikace vychází z předpokladu, že ve vyspělejších zemích je souhrnná ekonomická výkonnost ve stále větší míře odrazem významu znalostně založených aktivit a jejich ekonomických a společenských efektů. Úspěšný přechod na znalostně založenou ekonomiku (který představuje náročnou výzvu zejména pro nové členské země Evropské unie) vyžaduje zvýšení kvalitativních vstupů a efektivnosti jejich využití ve stabilním ekonomickém rámci. Významnou podmínkou úspěšnosti těchto mechanismů a procesů je odpovídající institucionální kvalita vytvářená soukromými i veřejnými ekonomickými subjekty a odpovídající politická podpora. Ročenka se při hodnocení konkurenceschopnosti české ekonomiky soustřeďuje na pět jejích klíčových aspektů – růstovou výkonnost a stabilitu, institucionální kvalitu, strukturální konkurenceschopnost, inovační výkonnost a kvalitu lidských zdrojů. Specifický důraz je přitom kladen na globální kontext konkurenceschopnosti.
Stejně jako předchozí vydání ročenky, je i tato publikace pojata jako jeden celek. Každá kapitola proto zahrnuje jak analýzu, tak soubor statistických ukazatelů sledovaných v časových řadách, které ilustrují daný tematický okruh.
Stejně jako předchozí vydání ročenky, je i tato publikace pojata jako jeden celek. Každá kapitola proto zahrnuje jak analýzu, tak soubor statistických ukazatelů sledovaných v časových řadách, které ilustrují daný tematický okruh.
Konkurenční schopnost České republiky je členěna do následujících pěti kapitol:
První část publikace Růstová výkonnost a stabilita (CES VŠEM) je rozdělena do tří kapitol. První (Vojtěch Spěváček, Mojmír Hájek, Václav Žďárek) zkoumá mezinárodní ekonomické prostředí a růstovou výkonnost české ekonomiky měřenou HDP a alternativními ukazateli. Zdroje ekonomického růstu jsou analyzovány v členění na práci, kapitál a souhrnnou produktivitu faktorů. Druhá kapitola (Vojtěch Spěváček) analyzuje vliv poptávky na ekonomický růst a makroekonomickou stabilitu. Zvláštní pozornost je věnována vnější ekonomické rovnováze a vztahu úspor a investic. Třetí kapitola (Růžena Vintrová, Václav Žďárek) hodnotí proces nominální a reálné konvergence a problémy spojené s přijetím eura.
Statistická část zahrnuje charakteristiky ekonomické výkonnosti, stability a konvergence. Jejich výběr byl volen tak, aby dávaly ucelenou představu o makroekonomickém vývoji České republiky ve srovnání se zeměmi Evropské unie. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do čtyř částí: (1) růstová výkonnost – zahrnuje růst HDP, pro práce a na jejich vývoji závislou ekonomickou úroveň země (měřenou HDP na obyvatele v paritě kupního standardu), (2) práce, mzdy a ceny – vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti vyjadřuje vyuţití lidských zdrojů a růst mezd a cen ovlivňuje ţivotní úroveň, makroekonomickou stabilitu a nominální konvergenci, (3) poptávka a stabilita – spotřeba, investice, úspory a jejich vzájemný vztah spojují hledisko ekonomického růstu a makroekonomické rovnováhy, která je významně ovlivněna vývojem veřejných rozpočtů a rozpočtových schodků, které se kumulují ve veřejný dluh, (4) vnější vztahy jsou charakterizovány růstem vývozu a dovozu zboţí a sluţeb, bilancí běţného účtu platební bilance a přílivem přímých zahraničních investic. Ve vývoji směnných relací a reálného efektivního měnového kurzu se odráţí konkurenceschopnost země v zahraničním obchodě.
Druhá část publikace Institucionální kvalita (CES VŠEM) je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola (Milan Žák, Petr Vymětal, Anna Bajzíková, Jana Procházková) při hodnocení institucionální kvality reaguje na Report by the Commission on the Measurement of Economic Performance and Social Progress z roku 2009. Druhá kapitola (Milan Žák, Petr Vymětal, Anna Bajzíková, Jana Procházková) se zabývá jednotlivými indexy hodnocení institucionální kvality. Třetí kapitola (Milan Žák, Petr Vymětal, Anna Bajzíková, Jana Procházková) vychází z analýz Světové banky v rámci projektu Governance Matters.
Statistická část zahrnuje všechny výše zmínění indexy, bez členění na jednotlivé kapitoly. Snahou autorů je zachytit nejen současnost pomocí nejnovějších dat, ale ukázat, pokud je to možné a dosažitelné, i vývojové trendy.To vše při vědomí, ţe velká část dat má charakter dat měkkých, jak bylo zdůrazněno v analytické části textu.
Třetí část publikace Strukturální konkurenceschopnost (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly. První kapitola (Marek Rojíček) nastiňuje strukturní dopady hospodářské recese na jednotlivé sektory a odvětví v ČR. Druhá kapitola (Jaroslav Kahoun) analyzuje ekonomickou pozici a výkonnost regionů NUTS 3 v ČR.
Statistická část obsahuje dvě kapitoly. První zahrnuje odvětvové charakteristiky ekonomické výkonnosti konkurenceschopnosti v České republice, které přibližují strukturální pohled na nabídkovou stranu, tj. která odvětví a do jaké míry se podílejí na celkovém výkonu ekonomiky. Vedle výkonnostních hledisek odvětví jsou zahrnuty i ukazatele kvalitativní. Na základě vybraných ukazatelů je sestaveno celkové pořadí odvětví podle tzv. souhrnného indikátoru konkurenceschopnosti. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do následujících částí: (1) ukazatele vyjadřující ekonomickou výkonnost a produktivitu práce, (2) ukazatele internacionalizace produkce a spotřeby, (3) ukazatele zaměstnanosti a pracovních nákladů, 4) ukazatele vědy, výzkumu a inovací, (5) ukazatele investic a kapitálu a (6) ukazatel cenového vývoje vyjádřeného cenovým deflátorem produkce. Druhý soubor dat zahrnuje regionální ukazatele ze všech okruhů, které byly vybrány s ohledem na regionální reprezentativnost. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do tří částí: (1) ukazatele regionální ekonomické výkonnosti, (2) ukazatele regionální inovační výkonnosti, (3) ukazatele regionální kvality života.
Čtvrtá část publikace Inovační výkonnost (CES VŠEM) je věnována jejímu vlivu na růst konkurenceschopnosti domácí ekonomiky. Je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola (Karel Müller) sleduje nové podněty současné diskuse k pojetí národního inovačního systému. Druhá kapitola (Karel Müller) analyzuje národní systém výzkumu a vývoje, jeho zdroje, efekty i institucionální proměny. Třetí kapitola (Karel Müller) je věnována problémům inovační výkonnosti podnikatelského sektoru. Čtvrtá kapitola (Jana Gibarti) se zaměřuje na regionální aspekty inovační výkonnosti. Pátá kapitola (Karel Müller) se snaží vymezit globalizační faktory, které ovlivňují růst a změny inovačního systému ČR a poslední kapitola (Josef Basl, Jan Pour) ukazuje vybrané problémy informačních systémů a technologií.
Pátá část publikace Kvalita lidských zdrojů (NOZV NVF) je rozdělena do tří kapitol. První kapitola (Michal Lapáček, Olga Kofroňová) se zabývá motivací a zájmem mladých lidí ke studiu přírodovědných a technických oborů a dále porovnáním dvou věkových skupin absolventů z hlediska jejich zaměstnanosti v ČR a EU. Druhá kapitola (Jiří Braňka, Marta Salavová, Věra Havlíčková) vyhodnocuje vývoj celkové pozice ČR v rámci EU z hlediska účasti dospělé populace v dalším vzdělávání, zkoumá dopady rozvoje ICT na kompetence požadované trhem práce a v neposlední řadě porovnává situaci v ČR se situací v jednotlivých zemích EU z hlediska používání počítačů při výkonu zaměstnání, osvojování elektronických dovedností a úrovně těchto dovedností. Třetí kapitola (Hana Žáčková, Zdeňka Šímová, Zdeňka Matoušková, Věra Czesaná) zkoumá příčiny migrace pracovní síly v kontextu globální ekonomiky a EU, porovnává míru využívání flexibilních forem práce v ČR a EU a zabývá se i rozhodujícími faktory při diferenciaci mezd.
Statistická část si klade za cíl poskytnout čtenářům přehled o nejdůležitějších ukazatelích mapujících kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o ukazatele zpracovávané prestižními mezinárodními i národními institucemi, rozdělené do čtyř skupin: (1) mapující kvalifikace a dovednosti populace, (2) postihující účast na vzdělávání, (3) týkající se výdajů na vzdělávání a (4) dostupnosti lidských zdrojů pro rozvoj technologií.
Statistická část zahrnuje charakteristiky ekonomické výkonnosti, stability a konvergence. Jejich výběr byl volen tak, aby dávaly ucelenou představu o makroekonomickém vývoji České republiky ve srovnání se zeměmi Evropské unie. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do čtyř částí: (1) růstová výkonnost – zahrnuje růst HDP, pro práce a na jejich vývoji závislou ekonomickou úroveň země (měřenou HDP na obyvatele v paritě kupního standardu), (2) práce, mzdy a ceny – vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti vyjadřuje vyuţití lidských zdrojů a růst mezd a cen ovlivňuje ţivotní úroveň, makroekonomickou stabilitu a nominální konvergenci, (3) poptávka a stabilita – spotřeba, investice, úspory a jejich vzájemný vztah spojují hledisko ekonomického růstu a makroekonomické rovnováhy, která je významně ovlivněna vývojem veřejných rozpočtů a rozpočtových schodků, které se kumulují ve veřejný dluh, (4) vnější vztahy jsou charakterizovány růstem vývozu a dovozu zboţí a sluţeb, bilancí běţného účtu platební bilance a přílivem přímých zahraničních investic. Ve vývoji směnných relací a reálného efektivního měnového kurzu se odráţí konkurenceschopnost země v zahraničním obchodě.
Druhá část publikace Institucionální kvalita (CES VŠEM) je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola (Milan Žák, Petr Vymětal, Anna Bajzíková, Jana Procházková) při hodnocení institucionální kvality reaguje na Report by the Commission on the Measurement of Economic Performance and Social Progress z roku 2009. Druhá kapitola (Milan Žák, Petr Vymětal, Anna Bajzíková, Jana Procházková) se zabývá jednotlivými indexy hodnocení institucionální kvality. Třetí kapitola (Milan Žák, Petr Vymětal, Anna Bajzíková, Jana Procházková) vychází z analýz Světové banky v rámci projektu Governance Matters.
Statistická část zahrnuje všechny výše zmínění indexy, bez členění na jednotlivé kapitoly. Snahou autorů je zachytit nejen současnost pomocí nejnovějších dat, ale ukázat, pokud je to možné a dosažitelné, i vývojové trendy.To vše při vědomí, ţe velká část dat má charakter dat měkkých, jak bylo zdůrazněno v analytické části textu.
Třetí část publikace Strukturální konkurenceschopnost (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly. První kapitola (Marek Rojíček) nastiňuje strukturní dopady hospodářské recese na jednotlivé sektory a odvětví v ČR. Druhá kapitola (Jaroslav Kahoun) analyzuje ekonomickou pozici a výkonnost regionů NUTS 3 v ČR.
Statistická část obsahuje dvě kapitoly. První zahrnuje odvětvové charakteristiky ekonomické výkonnosti konkurenceschopnosti v České republice, které přibližují strukturální pohled na nabídkovou stranu, tj. která odvětví a do jaké míry se podílejí na celkovém výkonu ekonomiky. Vedle výkonnostních hledisek odvětví jsou zahrnuty i ukazatele kvalitativní. Na základě vybraných ukazatelů je sestaveno celkové pořadí odvětví podle tzv. souhrnného indikátoru konkurenceschopnosti. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do následujících částí: (1) ukazatele vyjadřující ekonomickou výkonnost a produktivitu práce, (2) ukazatele internacionalizace produkce a spotřeby, (3) ukazatele zaměstnanosti a pracovních nákladů, 4) ukazatele vědy, výzkumu a inovací, (5) ukazatele investic a kapitálu a (6) ukazatel cenového vývoje vyjádřeného cenovým deflátorem produkce. Druhý soubor dat zahrnuje regionální ukazatele ze všech okruhů, které byly vybrány s ohledem na regionální reprezentativnost. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do tří částí: (1) ukazatele regionální ekonomické výkonnosti, (2) ukazatele regionální inovační výkonnosti, (3) ukazatele regionální kvality života.
Čtvrtá část publikace Inovační výkonnost (CES VŠEM) je věnována jejímu vlivu na růst konkurenceschopnosti domácí ekonomiky. Je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola (Karel Müller) sleduje nové podněty současné diskuse k pojetí národního inovačního systému. Druhá kapitola (Karel Müller) analyzuje národní systém výzkumu a vývoje, jeho zdroje, efekty i institucionální proměny. Třetí kapitola (Karel Müller) je věnována problémům inovační výkonnosti podnikatelského sektoru. Čtvrtá kapitola (Jana Gibarti) se zaměřuje na regionální aspekty inovační výkonnosti. Pátá kapitola (Karel Müller) se snaží vymezit globalizační faktory, které ovlivňují růst a změny inovačního systému ČR a poslední kapitola (Josef Basl, Jan Pour) ukazuje vybrané problémy informačních systémů a technologií.
Pátá část publikace Kvalita lidských zdrojů (NOZV NVF) je rozdělena do tří kapitol. První kapitola (Michal Lapáček, Olga Kofroňová) se zabývá motivací a zájmem mladých lidí ke studiu přírodovědných a technických oborů a dále porovnáním dvou věkových skupin absolventů z hlediska jejich zaměstnanosti v ČR a EU. Druhá kapitola (Jiří Braňka, Marta Salavová, Věra Havlíčková) vyhodnocuje vývoj celkové pozice ČR v rámci EU z hlediska účasti dospělé populace v dalším vzdělávání, zkoumá dopady rozvoje ICT na kompetence požadované trhem práce a v neposlední řadě porovnává situaci v ČR se situací v jednotlivých zemích EU z hlediska používání počítačů při výkonu zaměstnání, osvojování elektronických dovedností a úrovně těchto dovedností. Třetí kapitola (Hana Žáčková, Zdeňka Šímová, Zdeňka Matoušková, Věra Czesaná) zkoumá příčiny migrace pracovní síly v kontextu globální ekonomiky a EU, porovnává míru využívání flexibilních forem práce v ČR a EU a zabývá se i rozhodujícími faktory při diferenciaci mezd.
Statistická část si klade za cíl poskytnout čtenářům přehled o nejdůležitějších ukazatelích mapujících kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o ukazatele zpracovávané prestižními mezinárodními i národními institucemi, rozdělené do čtyř skupin: (1) mapující kvalifikace a dovednosti populace, (2) postihující účast na vzdělávání, (3) týkající se výdajů na vzdělávání a (4) dostupnosti lidských zdrojů pro rozvoj technologií.