Ročenka CES VŠEM

Ročenka konkurenceschopnosti České republiky je výstupem Centra ekonomických studií VŠEM. Publikace vzniká s podporou grantů MŠMT Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky 1M0524, GAČR Růstová výkonnost a konkurenceschopnost 402/05/2210 a MPSV Společnost vědění - nároky na kvalifikaci lidských zdrojů a na další vzdělávání 1J020/04DP2.

Pojetí ročenky vychází z předpokladu, že ve vyspělejších zemích je souhrnná ekonomická výkonnost ve stále větší míře odrazem významu znalostně založených aktivit a jejich ekonomických a společenských efektů. Úspěšný přechod na znalostně založenou ekonomiku (který představuje náročnou výzvu zejména pro nové členské země Evropské unie) vyžaduje zvýšení kvalitativních vstupů a efektivnosti jejich využití ve stabilním ekonomickém rámci. Významnou podmínkou úspěšnosti těchto mechanismů a procesů je odpovídající institucionální kvalita vytvářená soukromými i veřejnými ekonomickými subjekty a odpovídající politická podpora. Ročenka se při hodnocení konkurenceschopnosti české ekonomiky soustřeďuje na pět jejích klíčových aspektů – růstovou výkonnost a stabilitu, institucionální kvalitu, strukturální konkurenceschopnost, inovační výkonnost a kvalitu lidských zdrojů. Specifický důraz je přitom kladen na globální kontext konkurenceschopnosti.

Na rozdíl od předchozích vydání, kdy byla Ročenka rozdělena na dvě oddělené části, analytickou a statistickou, je současná publikace pojata jako jeden celek. Každá kapitola proto zahrnuje jak analýzu, tak soubor statistických ukazatelů sledovaných v časových řadách, které ilustrují daný tematický okruh.

První část publikace Růstová výkonnost a stabilita (CES VŠEM) je rozdělena do tří kapitol. První (Vojtěch Spěváček, Jaroslav Sixta) zkoumá růstovou výkonnost (měřenou HDP a alternativními indikátory) a zdroje ekonomického růstu (práce, kapitál a souhrnná produktivita faktorů). Druhá kapitola (Vojtěch Spěváček) analyzuje vliv poptávky na ekonomický růst a makroekonomickou stabilitu. Zvláštní pozornost je věnována vnější rovnováze a vlivu přímých zahraničních investic Třetí kapitola (Růžena Vintrová) hodnotí proces nominální a reálné konvergence a problémy spojené s přijetím eura.

Statistická část zahrnuje charakteristiky ekonomické výkonnosti, stability a konvergence. Jejich výběr byl volen tak, aby dávaly ucelenou představu o makroekonomickém vývoji České republiky ve srovnání se zeměmi Evropské unie. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do čtyř částí: (a) růstová výkonnost - zahrnuje růst HDP, produktivity práce a na jejich vývoji závislou ekonomickou úroveň země (měřenou HDP na obyvatele v paritě kupního standardu), (b) práce, mzdy a ceny - vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti vyjadřuje využití lidských zdrojů a růst mezd a cen ovlivňuje životní úroveň, makroekonomickou stabilitu a nominální konvergenci, (c) poptávka a stabilita - spotřeba, investice, úspory a jejich vzájemný vztah spojují hledisko ekonomického růstu a makroekonomické rovnováhy, která je významně ovlivněna vývojem veřejných rozpočtů a rozpočtových schodků, které se kumulují ve veřejný dluh, (d) vnější vztahy jsou charakterizovány růstem vývozu a dovozu zboží a služeb, bilancí běžného účtu platební bilance a přílivem přímých zahraničních investic. Ve vývoji směnných relací a reálného efektivního měnového kurzu se odráží konkurenceschopnost země v zahraničním obchodě.

Druhá část publikace Institucionální kvalita (CES VŠEM) zahrnuje dvě kapitoly zabývající se problémovými oblastmi podnikání v ČR. První (Václav Šmejkal) hodnotí institucionální rámec podle kvality a stability politického procesu a zodpovědnosti jeho klíčových aktérů, efektivnosti vlády při vynakládání veřejných zdrojů a rozsahu regulační zátěže, vymahatelnosti právního rámce a kontroly korupce. Současně se zaměřuje na souhrnné hodnocení kvality a problémů podnikatelského prostředí nejprve v EU a poté v ČR. Druhá kapitola (Václav Šmejkal) je věnována hlubší analýze kvality regulace v ČR v oblastech placení daní, ochrany investorů, vynutitelnosti smluv a ukončení podnikání, které jsou v mezinárodních srovnáních hodnoceny jako nejvíce problematické.

Statistická část zahrnuje jednotlivé složky hodnotící souhrnnou kvalitu správy. Indexy ekonomické svobody Fraser Institutu a Heritage Foundation jsou publikovány odděleně. Standardní zůstává hodnocení efektivnosti trhů, produktových, finančního i trhu práce. Hodnocení podmínek podnikání ve statistické části není obsaženo, potřebné údaje jsou součástí textové části ročenky.

Třetí část publikace Strukturální konkurenceschopnost (CES VŠEM) je rozdělena do tří kapitol. První kapitola (Marek Rojíček) se věnuje problematice globalizace obchodu a investic. Následující kapitoly se zabývají odvětvovou (Marek Rojíček) a regionální (Jaroslav Kahoun) konkurenceschopností, které zahrnují souhrnné hodnocení české ekonomiky podle jednotlivých strukturálních hledisek vycházejících z významu pro celkovou ekonomickou výkonnost.

Statistická část obsahuje dvě kapitoly. První zahrnuje odvětvové charakteristicky ekonomické výkonnosti konkurenceschopnosti v České republice, které přibližují strukturální pohled na nabídkovou stranu, tj. která odvětví a do jaké míry se podílejí na celkovém výkonu ekonomiky. Vedle výkonnostních hledisek odvětví jsou zahrnuty i ukazatele kvalitativní. Na základě vybraných ukazatelů je sestaveno celkové pořadí odvětví podle tzv. souhrnného indikátoru konkurenceschopnosti. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do pěti částí: (a) ukazatele vyjadřující ekonomickou výkonnost a produktivitu práce, (b) ukazatele internacionalizace produkce a spotřeby, (c) ukazatele zaměstnanosti a pracovních nákladů, (d) ukazatele vědy, výzkumu a inovací a (e) ukazatele investic a kapitálu. Druhá kapitola zahrnuje regionální ukazatele všech okruhů, které byly vybrány s ohledem na regionální reprezentativnost, tzn., do jaké míry je lze považovat za významné a metodu jejich regionálního zjišťování za dostatečně vypovídající s ohledem na územní příslušnost údajů. Ukazatele je možné tematicky rozdělit do tří částí: (a) ukazatele regionální ekonomické výkonnosti, (b) ukazatele regionální inovační výkonnosti a (c) ukazatele regionální kvality života.

Čtvrtá část publikace Inovační výkonnost (CES VŠEM) se v první kapitole (Jan Pour, Josef Basl) věnuje kvalitě informatiky na třech základních úrovních - na úrovni celospolečenské, na úrovni českého ICT trhu a na úrovni podnikové. V rovině celospolečenské se text orientuje na analýzy různých aspektů rozvoje informační společnosti v České republice, a to zejména v mezinárodním srovnání zemí EU. Tyto analýzy akcentují podstatné parametry vyjadřující dosažený stupeň kvality informační společnosti, jako je např. dostupnost internetových technologií, zejména širokopásmového internetu pro podniky i jednotlivce, rozsah využití úloh elektronického podnikání a další. Významné postavení v tomto kontextu má dosažená úroveň kvality elektronizace veřejné správy, resp. e-governmentu. Druhá kapitola (Jan Pour, Josef Basl) se orientuje na hodnocení stavu a očekávaného vývoje na ICT trhu v České republice. Analyzuje rozsah užití a další vývojové trendy jednotlivých typů informatických aplikací a poskytovaných implementačních služeb. Část věnovaná podnikové informatice je založena na specializovaném průzkumu mezi českými podnikovými a informačními manažery. Z něj např. vyplývá, jak je podstatné rozvíjet podnikovou informatiku s kvalifikovaným respektováním hlavních směrů vývoje nabídky na ICT trhu. Výše uvedené tři sledované oblasti, tedy informační společnost, ICT trh i podnikovou informatiku je proto nezbytné analyzovat ve vzájemném kontextu. Výsledky takových analýz mohou teprve znamenat nezbytné vstupy pro plány inovací podnikových i státních informačních systémů.

Pátá část publikace Kvalita lidských zdrojů (NOZV NVF) je tradičně rozčleněna do tří kapitol. První kapitola (Olga Kofroňová, Zdeňka Šímová, Hana Žáčková, Věra Havlíčková) je věnována vyhodnocení a mezinárodní komparaci úrovně gramotnosti patnáctiletých žáků, dále vzdělanostní struktuře populace a dopadům stárnutí populace na kvalitu pracovního trhu. Druhá kapitola (Věra Czesaná, Michal Lapáček, Jiří Braňka, Zdeňka Matoušková) se zabývá zaměstnaností zejména v technologicky náročných odvětvích, budoucími nároky na kvalifikovanou pracvní sílu v České republice a přípravou lidských zdrojů pro kvalifikačně náročné profese. Třetí kapitola (Zdeňka Matoušková, Jiří Braňka, Věra Czesaná) je věnována rozboru jednotlivých aspektů vzdělávání v podnicích a změnám v požadavcích na znalosti a dovednosti zaměstnanců v několika vybraných odvětvích.

Statistická část si klade za cíl poskytnout čtenářům přehled o nejdůležitějších ukazatelích mapujících kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o ukazatele zpracovávané prestižními mezinárodními i národními institucemi. Tato část je rozdělená do dvou oddílů. První má metodický charakter, obsahuje popis výpočtu jednotlivých ukazatelů, druhá má datový charakter, obsahuje časové řady hodnot jednotlivých ukazatelů především členských států Evropské unie, v některých případech i kandidátských států a států Evropského hospodářského prostoru. Snahou autorů bylo poskytnout uživatelům publikace co možná nejdelší časové řady, které by umožnily postižení prosazujících se vývojových tendencí u jednotlivých aspektů kvality lidských zdrojů, jako jsou (a) kvalifikace a dovednosti obyvatelstva, (b) účast na vzdělávání, (c) výdaje na vzdělávání, (d) odvětvové rozdíly ve struktuře zaměstnanosti a (e) lidské zdroje pro rozvoj technologií.