Český olympijský výbor

Český olympijský výbor vznikl 18. května 1899. Návrh vzešel z České amatérské atletické unie (ustavena 1897 jako jakési ústředí českého sportu ) v souvislosti s nadcházejícími II. olympijskými hrami 1900. V březnu 1900 se Český olympijský výbor jako první národní olympijský výbor na světě proměnil z dočasného ve stálý orgán. S ohledem na státoprávní uspořádání - české země byly součástí Rakouska-Uherska - a snahu vídeňské vlády zakázat ho, neměl ČOV úředně schválené stanovy (teprve v listopadu 1913 přijal interní jednací řád).

V novém státě znovu zahájil výbor své působení už 31. 10. 1918, oficiálně byl však obnoven jako Československý a státem uznaný dne 13. 6. 1919. Byl ustaven jako představitel všech sportovců Československé republiky. Po rozbití Československa v březnu 1939 se z ČSOV vydělili Slováci, kteří dne 18. 6. 1939 ustavili samostatný Národní olympijský výbor Slovenska. Češi v oficiálním bulletinu MOV z října 1939 figurovali jako Národní olympijský výbor Čech a Moravy. V Protektorátu Čechy a Morava pod tlakem rostoucí nacistické perzekuce rozhodli v dubnu 1943 funkcionáři ČOV o svém „dobrovolném” rozpuštění a o předání veškerého jmění Českému všesportovnímu výboru. Po druhé světové válce obnovil Československý olympijský výbor svou činnost už dne 15. 5. 1945.

V únoru 1948 se však dostali k moci komunisté a prosadili sjednocení československé tělesné výchovy a sportu. Novým režimem bylo přijato rozhodnutí, aby všechny tělovýchovné, sportovní a turistické svazy, spolky a kluby přešly se svou členskou základnou a s majetkem do jednotné tělovýchovné organizace s názvem Československá obec sokolská. Veřejně bylo sjednocení vyhlášeno dne 31. 3. 1948 a v červenci 1949 potvrzeno přijetím zákona O státní péči o tělesnou výchovu a sport, podle něhož veškeré řízení, všechny pravomoci i veškeré rozhodování v této oblasti spadaly do rukou Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport. Rozhodnutí se týkalo i ČSOV, jeho postavení se však prakticky řešilo až později. V listopadu 1950 předložili funkcionáři ČSOV návrh, aby Československý olympijský výbor nadále působil jako zvláštní komise jednotné tělovýchovné organizace, aby si však s ohledem na olympijské řády zachoval samostatné vedení.

Zásadní změny přinesl 17. listopad 1989. Už v polovině prosince 1989 byl vypracován návrh na právní a organizační osamostatnění Československého olympijského výboru, Jindřich Poledník rezignoval na funkci předsedy. Na ustavujícím zasedání nového, organizačně samostatného ČSOV dne 25. 4. 1990 byla předsedkyní zvolena sedminásobná olympijská vítězka Věra Čáslavská.

Novodobé dějiny našich zemí byly po 75 let společnými dějinami Čechů a Slováků. Na zimních olympijských hrách v Albertville a na olympijských hrách v Barceloně v roce 1992 však startovali čeští a slovenští sportovci za Československo společně naposledy. V průběhu roku 1992 totiž došlo k dohodě o rozdělení Československa na dva samostatné státy - Českou a Slovenskou republiku. Došlo i k zániku společného Československého olympijského výboru. Nástupnická práva byla přenesena na dva samostatné olympijské subjekty - Český olympijský výbor (obnoven 21. 12. 1992 ) a Slovenský olympijský výbor (založen 19. 12. 1992). V září 1993 byly ČOV a SOV uznány za členy mezinárodního olympijského hnutí.