Dějiny filmu a audiovize
Minulost formuje přítomnost na plátno vzpomínek.
Předmět se zabývá audiovizuálním médiem a rozebírá jeho historický kontext od vzniku po současnost. Důraz je kladen zejména na vznik a působení filmové tvorby ve společnosti, ale neopomíjí se ani další formy audiovizuální realizace s uměleckým, ale také marketingovým, mediálním i sociálním poselstvím. Předmět kombinovanou formou přednášek a projekcí studenta naučí rozpoznávat základy filmové i dramaturgické řeči a dopomůže orientovat se v mimořádně komplexním historickém vývoji různých filmových škol a audiovizuálních trendů na světové i lokální úrovni. Cílem předmětu je naučit studenta rozumět filmu a audiovizuální tvorbě, vytvořit si na ně individuální názor na základě odborného výkladu a publikací. Hlavním poselstvím předmětu je vytvořit prostor, aby měli studenti možnost naučit se samostatně formovat myšlenky o jednotlivých audiovizuální složkách formou komplexních rozborů a orientovat se v problematice. Součástí každé přednášky bude projekce vybraného filmu probíraného období a na závěr předmětu bude mít student komplexní přehled o historii, ale i současných trendech světového i domácího filmu a jiných audiovizuálních technik, které jsou čím dál tím více přítomny v on-line i off-line světě.
- Filmová řeč. Základní filmová terminologie, kterou by měl ovládat profesionál pohybující se v audiovizuálním prostředí. Všechny výrazové prostředky a postupy, které film a audiovizuální tvůrci využívají k dosažení žádoucích výsledků.
- Filmologie. Filmová věda je ucelená vědní disciplína zabývající se filmem a příbuznými audiovizuálními materiály. Soustředí se zejména na filmové umění a kinematografii a využívá kritický i mediální přístup. Její hranice se často prolínají s televizními či mediálními studiemi.
- Neoformalistický přístup. Je přístup k analýze viděného/vnímaného materiálu. Hlavním zájmem neoformalismu není interpretace, nýbrž hloubková analýza – to, jak jednotlivé konkrétní prvky v jejich celkové síti interagují s jinými prvky a jaká je jejich funkce – namísto toho, proč jsou v díle přítomny.
- Historický výzkum. Ve filmologii se jedná o zkoumání na základě historicky dostupných dat, jejich porovnávání a chronologického určování. Společně s neoformalistickým přístupem vytváří prostor pro ucelené vnímání kinematografie nejen v historických, ale také sociálních, ekonomických či kulturních kontextech.
- Fabule. Děj odehrávající se ve filmovém světě. Je to soubor událostí celého příběhu, zobrazených i nezobrazených, a vnímáme ho chronologicky bez ohledu na pořadí, jak je seřazen ve filmu.
- Syžet. Je vše, co vidíme na plátně a slyšíme v průběhu celého filmu, je to soubor všech prvků, kterými je film vyprávěn v pořadí, jak jsou zobrazeny.
Praktická aplikace není určena pro studenty, kteří si vybrali zaměření obsahující tento studijní předmět.
V rámci této praktické aplikace není možné navíc vypracovat písemnou práci pro získání kreditů za písemné výstupy (SP/ZP/PP).
|
.png)
|
|
.png)
|
|
|