Finanční stabilita

Naučte se správně identifikovat rizika, která zásadním způsobem ovlivňují nejen finanční stabilitu.

Finanční krize z roku 2008 měla v mnoha ekonomikách významně destabilizující efekt. Negativně ovlivnila nejen hospodářský růst a bohatství jednotlivých ekonomických subjektů, ale i cenovou stabilitu a udržitelnost veřejných financí. Po odeznění její akutní fáze proto v hospodářsko-politické praxi vzrostl význam cíle finanční stability, který spočívá ve snaze předcházet vzniku finanční krize pomocí preventivní hospodářské politiky, zejména pomocí nástrojů tzv. makroobezřetnostní politiky. V ČR je pro dosahování tohoto cíle zásadní stabilita bankovního sektoru. Cílem předmětu „Finanční stabilita: rizika a její prosazování“ je seznámit studenty zejména s druhy rizik pro finanční stabilitu, řízením rizik bankami a využitelnými nástroji hospodářské (zejména makroobezřetnostní) politiky k předcházení vzniku finanční krize. Kurs je určen pro ty z řad studentů, kteří chtějí lépe porozumět příčinám vzniku finančních krizí a nástrojům hospodářské politiky sloužícím k jejich předcházení. Aktivní účast studentů se předpokládá v přípravě koreferátů (prezentací) na předem daná dílčí témata, dále ve strukturované diskusi nad konkrétními jevy z finančního sektoru, které úzce souvisí s tématem kursu.

Struktura předmětu:

Blok I. historický:

  • Finanční krize rok 2008 „den po dni“ v souvislostech. Úvod do praktické aplikace.
  • Vzestup a pád Investiční a poštovní banky. Český příběh finanční stability v souvislostech. Důsledky pro současnost.

Blok II. teoretický:

  • Teorie finanční stability. Význam stability bank pro fungování finančního systému. Role státu, centrálních bank a vlád. Paradox finanční stability.
  • Regulace bankovního sektoru – stávající kapitálová a likviditní regulace, Basel III. Odolnost bankovního sektoru a zátěžové testování
  • Makroobezřetnostní politika – cíle, nástroje makroobezřetnostní politiky a jejich dopad na finanční stabilitu.
  • Stávající nastavení měnové a fiskální politiky a jeho vliv na finanční stabilitu. Rizika plynoucí z velmi uvolněné měnové politiky. Interakce měnové a makroobezřetnostní politiky. Interakce makroobezřetnostní politiky a mikroobezřetnostního dohledu.
  • „Záchranná síť“ – mechanismus řešení krize na finančním trhu.

Blok III. Praktický:

    • Dopad pandemie Covid-19 na finanční stabilitu ve světě, v Evropě a v ČR.
    • Finanční stabilita v eurozóně. Aktuální problémy a výzvy. Měla by Česká republika přijmout euro jako národní měnu?
    • Implikace pro měnovou, fiskální a hospodářskou politiku České republiky a její finanční sektor.

Praktická aplikace není určena pro studenty, kteří si vybrali zaměření obsahující tento studijní předmět.
V rámci této praktické aplikace není možné navíc vypracovat písemnou práci pro získání kreditů za písemné výstupy (SP/ZP/PP).

Finanční stabilita

  • Počet kreditů: 4
  • Hodinová dotace: 7,5 hod. - prezenční
  • Výstup: Zápočet
  • Počet studentů: 40
  • Realizováno v AR: I. trimestr

Václav Rybáček

  • Zaměřuje se na problematiku hospodářské politiky, makroekonomické statistiky a analýzy.
  • Je členem řady mezinárodních pracovních skupin, podílel se na českém překladu metodiky národního účetnictví.
  • Po působení v Eurostatu v odboru vládní finanční statistiky působí v ČNB jako hlavní expert v oblasti statistiky.
  • Česká národní banka, Zpráva o finanční stabilitě (aktuální ročník).
  • MEJSTŘÍK, M.; PEČENÁ, M.; TEPLÝ, P. Bankovnictví v teorii a praxi, Praha Karolinum 2014, ISBN 978-80-246-2870-7.

NÁZORY STUDENTŮ VŠEM

Kantor vynikající! Lituji, že nebyla větší časová dotace.

Profesionální přístup.

Skvělé a jednoduché vysvětlení i složitějších věcí.