Dnes nehrozí klasický útok jednoho státu proti druhému. Hrozby dvacátého prvního století jsou dvojího typu. Hrozby „objektivní“, které nejsou primárně iniciovány osobou (zemětřesení, ekologická havárie, pandemie…) a hrozby „subjektivní“, za nimiž je nějaká osoba (právnická nebo fyzická). Subjektivní hrozby mají různých charakter, kybernetický útok, teroristický útok, útok para militantní organizace, útok osamělých bojovníků a podobně.
Všechny typy hrozeb mohou zasáhnout region (více států), celý stát nebo jeho část, jeho infrastrukturu, veřejnou dopravu, zdroje vody, energie, klíčové podniky, aglomerace obyvatel a podobně. Je tedy důležitou výbavou každého manažera porozumět fungování veřejné moci v krizovém stavu. Cílem předmštu je získání schopmnosti studentů orientovat se v jednotlivých krizových stavech a profesně se zapojit do krizového řízení ve veřejném sektoru.